Klášter Mělník

Již v předstátní době představovalo sídliště v místě dnešního Mělníka významné centrum českých kmenů. Označovali se tu jako Pšované a pocházela z nich mimo jiné i sv. Ludmila. Později – po polovině 13. století – zde král Přemysl Otakar II. lokoval nové královské město a za jeho hradbami dal souhlas se vznikem augustiniánského kláštera v režii dvou místních šlechticů (Smila z Citova a Pavla z Luštěnic). Slibný rozvoj konventu, nazývaného Pšovka (Šopka) ukončili v březnu 1421 husité, kteří augustiniány pobili a klášterní budovy vypálili. Život se sem vracel pozvolna až od sklonku 15. století, předhusitské úrovně se však již nedosáhlo. V roce 1611 pšovský konvent vydrancovali mělničtí odvedenci, pozemkovou výbavu dočasně převzalo město Mělník. Až po porážce druhého stavovského odboje klášter zahájil druhou etapu nerušené činnosti, spojenou s významnou přestavbou v barokním slohu. Za Josefa II. došlo ke zrušení kláštera a k zakoupení jeho nemovitostí Lobkovici, kteří konvent upravili do podoby administrativního centra svého velkostatku. Když jim byl v roce 1949 odejmut, zřídily zde Státní statky učňovskou školu s internátem. Po restitucích v 90 letech 20. století nazpět do majetku Lobkoviců objekt pustl. Situaci ještě zhoršily povodně v roce 2002. Teprve od roku 2020 začala zdevastovaný objekt rekonstruovat společnost Senlife, s. r. o., která jej zadaptovala na domov pro seniory s pečovatelskou službou. Od srpna 2021 v objektu probíhají komentované prohlídky popisující dlouhou historii místa.