Panský dvůr Doubravice

Na horním toku řeky Moravy v okrese Šumperk se rozkládá obec Olšany, jejíž součástí je víska Doubravice, na jejímž okraji leží rozsáhlý objekt stejnojmenného dvora. V raném středověku podél řeky Moravy probíhala důležitá obchodní stezka, v blízkém Klášterci ve druhé polovině 13. století vznikla cella benediktinského kláštera v Postoloprtech. Olšany s Doubravicí se poprvé v písemných pramenech uvádějí jako vsi až roku 1490, kdy byly příslušenstvím hradu a panství Brníčko. Později se staly příslušenstvím panství Zábřeh, ale roku 1596 je společně s dalšími vytvořily panství Ruda nad Moravou, které koupil Jan st. ze Žerotína. Janův syn Bernard ze Žerotína si zvolil Rudu za svou rezidenci a po roce 1600 začal s její velkorysou přestavbou v renesančním slohu (přizval za tímto účelem italské stavitele). Je oprávněné domnívat se, že současně s tím inicioval výstavbu poplužního dvora v Doubravici, tvořeného obdélným nádvořím obestavěným tzv. panským domem a hospodářskými budovami. Po Bernardově smrti se roku 1615 stal majitelem rudského zboží Ladislav Velen ze Žerotína, za jeho účast ve stavovském povstání rudské panství propadlo císaři, který postoupil knížeti Karlu I. z Lichtenštejna. Tento rod poté setrval v držení panství Ruda nad Moravou až do 20. století. Doubravický dvůr tehdy plnil všechny funkce klasického poplužního dvora, tedy jednotky poskytující přístřeší pro čeleď a koncentrující rostlinnou a živočišnou výrobu na přilehlé panské půdě. Zásadnější proměna Doubravice proběhla počátkem 70. let 18. století – tehdy došlo k adaptaci tzv. panského domu pro potřeby zázemí vrchnostenského byrokratického aparátu. Tomuto účelu sloužil doubravický dvůr i v následujících letech. Po první pozemkové reformě dvůr získaly do majetku Olšanské papírny, dnes se většina dvora nachází v soukromých rukou. Panský dům byl v roce 2024 prohlášen za nemovitou kulturní památku.