Škola Nebočady

Ves Nebočady leží při jižním okraji Děčína (část XXXIII) a v roce 2021 zde žilo 368 obyvatel. První zmínka o vsi pochází z roku 1352, slovanský název odkazuje na osadníky, kteří „začadili nebe“. Důležitější význam však by komunikační – díky poloze blízko řeky Labe při důležité labské cestě do centra Čech měly Nebočady středověký přívoz. Patrimonijní správou příslušely nejprve k Děčínu, později ke Střekovu, Vrabinci a poté znovu k děčínskému panství.

Centrum vsi tvoří kostel sv. Vavřince (původně zasvěcený sv. Václavovi), v jehož těsném sousedství se nalézá poloroubená usedlost čp. 2, která je od roku 1966 kulturní památkou. Podle datace v nadpraží vznikla v roce 1730 přímo pro potřeby školy, která ve vsi fungovala nejpozději po polovině 17. století a která byla společně s kostelem a farou zničena velkým požárem z roku 1712. Původně šlo zřejmě o celoroubený dům, který se roku 1802 přestavěl do dnešní poloroubené podoby s hrázděným patrem a pavlačí. Neznámo, kdy byl přizděn ještě přízemní nádvorní trakt.

V 19. století kapacita školy přestala stačit (roku 1883 ji navštěvovalo 130 dětí z celého okolí), proto byla v letech 1885–1886 postavena škola nová (čp. 39). Původní objekt čp. 2 se stal obytným domem a hostincem (o čemž svědčí fragment nápisu „Kaffee und Wein“) a zůstal od té doby výlučně v soukromém vlastnictví.

Poloroubený dům čp. 2 v Nebočadech je unikátní ukázkou lidové architektury z doby před normativním vymezením architektury školních budov, který nikdy nesloužil agrárním potřebám.