Zámek Neustupov

Městys Neustupov leží na historické cestě z Votic do Mladé Vožice. Jeho počátky spadají do románského období, ačkoliv spojení s vladykou Neustupem, zmiňovaným v listinách let 1185–1226, je nedoložitelné. Ve 12. století už nicméně prokazatelně stál v Neustupově kostel. Ves se pak nejpozději ve 14. století stala rezidencí vladyckého rodu z Neustupova, jehož první známí příslušníci Vilém a Petr vykonávali patronátní právo ke kostelu společně s vladyky ze Soběšína. Nestupovská gotická patrová tvrz vedle kostela byla jasně patrná ještě v roce 1652 („Starý zámek"). Rodiny píšící se z Neustupova a Soběšína byly podle všeho příbuzné a v držbě neustupovského zboží se střídaly až do poloviny 15. století. Jan Neustupovský ze Slavkova (†1545) měl syna Kuneše, který kvůli absenci mužského potomka zapsal celé zboží manželce Alžbětě z Malovic. Dědičkou Neustupova se pak stala dcera Kuneše a Alžběty Eva, provdaná za Kašpara Kaplíře ze Sulevic. Evě, podle dobových svědectví obchodně velmi protřelé ženě, se přisuzuje také výstavba renesančního zámku, jenž nahradil starou a za Eviny éry již jistě nepohodlnou tvrz. Přímo přes cestu proti tvrzi byla tehdy postavena patrová zámecká budova obdélného půdorysu se sgrafitovou výzdobou. Šlo o dnešní východní křídlo, k němuž se později (snad počátkem 17. století) kolmo připojilo křídlo západní.

Kašpar Kaplíř ze Sulevic se po manželčině smrti stal významným aktérem druhého stavovského odboje a nejstarším popraveným při staroměstské exekuci roku 1621 (připomíná ho pamětní deska nad hlavním vstupem). Jeho statky včetně Neustupova byly zkonfiskovány a roku 1627 postoupeny ve prospěch pluku generála Balthasara Marradase. O tři léta později pak byly prodány důstojníkovi a obávanému vykonavateli rekatolizace donu Martinu de Hoeff-Huertovi. Po jeho skonu (1633) se v držbě Neustupova, který roku 1654 obnášel kromě městečka i 15 vesnic, střídali majitelé. Z nich ke známějším patřili například (od roku 1695) Dohalští z Dohalic. Nicméně již roku 1712 musel být Neustupov pro dluhy opět nuceně prodán a v následujících desetiletích rychlé střídání majitelů pokračovalo. Až od roku 1809 držela Neustupov delší dobu pražská měšťanská rodina Rommbaldů. Statek tehdy tvořily čtyři poplužní dvory, dva ovčíny a několik rybníků. Obývalo ho celkem 1337 „duší" (započteno i židovské obyvatelstvo). V zámku měl byt a kancelář vrchnostenský správce.

Roku 1887 Anton Rommbald prodal Neustupov Karlu a Marii Krausovým, od kterých ho roku 1892 získal hrabě Vladimír z Aichelburgu pro svou manželku Helenu. Manželé iniciovali drobné stavební úpravy (při zámku vznikla například nárožní polygonální vížka), významných úprav doznal zámecký park. Aichelburgům byl ovšem Neustupov po roce 1948 zabaven a zámek byl převeden na místní národní výbor, který v něm zřídil skladiště léčiv. Po roce 1989 získal objekt v restituci Vladimír Aichelburg, od roku 2000 byl zámek majetkem firmy INTEC - export a import. Současný majitel (od roku 2020) zámek opravuje pořádá na něm kulturní akce a plánuje otevření pro veřejnost. Siluetu zámku Neustupov doplňuje 600 let stará mohutná lípa.