Zámek Černá Voda

Obec Černá Voda, jež své jméno obdržela od stejnojmenného potoka, se nachází v historickém Slezsku v podhůří Rychlebských hor. Severovýchodní okraji vsi tvoří zámek Černá Voda, nemovitá kulturní památka.

Ves Černá Voda se poprvé připomíná roku 1284 v držbě vratislavského biskupa Tomáše II. Zaremby. Tehdy se v ní nacházelo i fojtství. Během česko-uherských válek v 15. století zanikla a byla nově vysazena v letech 1579–1581. Zůstala v přímé držbě biskupů až do zániku patrimonijní správy, měnila se jen spádová správní centra.

Zřejmě souběžně s novým osazením vsi bylo obnoveno lenní fojtství, které se stalo samostatným biskupským lénem. Pravděpodobně jeden z prvních držitelů, Caspar Göppert nebo Kryštof Gebhard, inicioval výstavbu nejstarší části zámeckého areálu. Původní objekt měl fortifikační rysy – patrné jsou dosud střílnovitými okénky v severovýchodní zdi a kaplí, která původně sloužila jako obranná bašta.

Pohodlnější charakter renesanční rezidence získalo sídlo po roce 1617 za rodu Mückuschů, později povýšených na rytíře von Buchberg. Bašta byla přestavěna na kapli s valenou výsečovou klenbou a sloužila jako rodová nekropole. Za Jana Zikmunda Mückusche ve druhé polovině 18. století došlo k úpravám v duchu pozdního baroka: vzniklo nové schodiště a krov nad severozápadním křídlem. Mückuschové postavili také menší zámek v nedaleké Dolní Červené Vodě.

Roku 1798 prodal Ernst Urban Mückusch von Buchberg oba statky hraběti Conradu von Sternberg-Rudelsdorf. Roku 1785 byla v Černé Vodě zřízena lokalie, takže bohoslužby se do postavení kostela Jména Panny Marie roku 1788 konaly v zámecké kapli. Od počátku 19. století fojtství drželi dlouhá léta nešlechtici (např. Johann Tschirsch, Johann Hohlbaum, Dr. Gustav Linnartz). Rychlé střídání majitelů neumožnilo výrazné úpravy, došlo jen k prodloužení hospodářské budovy a zřízení černé kuchyně. Objekt fojtství získal svou současnou podobu, sestávající z obytného stavení, stájí, hradby, věže a kaple.

V roce 1910 se stal majitelem baron Ferdinand von Skal, majitel nedaleké Kobylé. Po druhé světové válce byl zámek konfiskován a v roce 1948 do něj byla umístěna základní škola, což vedlo k nevhodným úpravám (např. pozdější náhrada šindelové střechy eternitem). Od roku 1975 v zámku sídlily Moravské elektrotechnické závody Postřelmov, které provedly invazivní zásahy (zejména betonáž podlah).

Po roce 1989 zámek již jako soukromé vlastnictví sloužil coby obuvnická továrna. Od roku 2000 zámek vlastnila Michaela Talašová Flachbartová, která opravila střechy (bobrovky a šindelová krytina na kapli). Současná majitelka Magdaléna Sokolová zahájila v roce 2024 soustavnou opravu objektu.