Zámek Úholičky

Areál venkovského romantického zámečku Úholičky je od roku 1958 památkově chráněný a najdeme ho nedaleko za Prahou, 4 km severozápadně od Roztok. Nejstarší písemnosti se zmiňují o poplužním dvoře Úholičky v roce 1603.

S výjimkou knížecího rodu Lichtenštejnů, kteří Úholičky vlastnili přibližně 150 let, se majitelé vsi, resp. zdejšího dvora, v průběhu staletí relativně často měnili, až jej v roce 1873 do vlastnictví získávají Valdštejnové, kteří ve druhé polovině 19. století zahájili historizující přestavbu sídla na zámeček s prvky romantismu a novorenesance. František z Valdštejna nechal mezi lety 1873–1889 dostavět 1. patro a jeho interiér upravit k obývání, dále nechal snést střešní vížku a na střeše vztyčil novou větší věž s hodinami. K areálu pak přikoupil statky č. p. 5 a 6, jež nechal zbořit, a do jejich míst rozšířil zámecký park.

V tříhektarovém parku v anglickém krajinářském stylu jsou dodnes zachovány i vzácné dřeviny, které zde byly v té době vysázeny. V roce 1901 koupil zámek, velkostatek a polnosti agrární podnikatel a politik Josef Wohanka, který se o dva roky později rozhodl nechat přestavět zámek na reprezentativní letní sídlo v novorenesančním stylu. Jako architekta přestavby si vybral profesora pražské uměleckoprůmyslové školy Richarda Klenku z Vlastimilu. Josef Wohanka zámek vlastnil až do roku 1922, kdy jej převedl na své dva syny - Miloše a Vladimíra. V roce 1949 převzaly zámek s přilehlými nemovitostmi Československé státní statky a v roce 1958 byl zámek přenechán Národnímu technickému muzeu jako depozitář.

Roku 2002 byl v rámci restitucí zámek předán Petru Svobodovi, závětnímu dědici Mileny Joklové roz. Wohankové, který mezi roky 2002 a 2014 realizoval hlavní obnovu zámeckého parku včetně původní historické kamenné zdi a vstupní brány. Souběžně s ní se prováděly zajišťovací a sanační práce na budově zámku a přilehlých budovách, které průběžně stále probíhají.