Velkopřevorský palác Praha

Jedním z nejvýraznějších objektů v rámci paláců na pražské Malé Straně je nesporně Velkopřevorský palác, nacházející se na rohu Lázeňské ulice a Velkopřevorského náměstí v těsné blízkosti kostela Panny Marie pod řetězem. Johanitský areál v těchto místech vznikl po polovině 12. století za krále Vladislava I., ještě před založením Menšího Města pražského (1257) se jednalo o opevněný areál a vymezující zvláštní právní oblast (tzv. postranní právo). V životě středověké Prahy sehrával důležitou roli – mimo jiné roku 1378 tu byly v roce 1378 v sousedícím konventním kostele vystaveny ostatky císaře Karla IV., v roce 1393 tu Václav IV. zajal Johánka z Pomuku. Hned na začátku husitských válek pražané johanitský areál dobyli a vyloupili, takže na dalších více než 250 let generální převorové sídlili ve Strakonicích. Stavební obnova zničeného velkopřevorství probíhala velmi dlouho a promítla se do ní postupně renesance a zejména vrcholné baroko, které sjednotilo dosud samostatně stojící objekty převorství a velkopřevorství. Nejvýznamnější přestavba proběhla ve 20. letech 18. století dle plánů milánského architekta Bartolomea Scottiho. Vtiskla paláci dnešní charakteristickou podobu čtyřkřídlého objektu s centrálním nádvořím zdobeným dominantním portálem a výraznými střešními vikýři. V barokním duchu se pojal i interiér, který díky kontinuitě johanitské držby setrval beze změn až do poloviny 20. století. Po znárodnění zde sídlilo několik institucí (Orientální ústav Československé akademie věd, hudební oddělení Národního muzea), přilehlá zahrada začala sloužit pro pořádání hudebních a divadelních produkcí. V roce 1991 palác s konventem restituovali johanité – Maltézští rytíři (oficiálním názvem české velkopřevorství - Suverénní vojenský špitální řád sv. Jana Jeruzalémského z Rhodu a z Malty), kteří sem současně umístili své diplomatické zastoupení.