Zámek Dobřenice

Novoklasicistní zámek Dobřenice najdeme v obci Dobřenice přibližně 15 km jihozápadně od Hradce Králové. Zámek je od roku 1964 chráněn jako kulturní památka. První zmínky o Dobřenicích se datují až k roku 1339. Roku 1538 Vilém Dobřenský z Dobřenic prodal pro velké zadlužení tvrz Marešovi Dobřenskému z Dobřenic. Jedná se tak o první zprávu o dobřenické tvrzi.

Na počátku 17. století vlastnil Dobřenice Jan starší Dobřenský z Dobřenic. Ten byl za účast ve stavovském povstání odsouzen k propadnutí poloviny svého majetku a Dobřenice byly v roce prodány 1623 Albrechtovi z Valdštejna. Ten je ještě týž rok prodal Alžbětě z Vchynic, a po ní zdědil Dobřenice její syn Jan Oktavián ze Vchynic a z Tetova, který byl nucen je pro dluhy prodat Karlu Kunatovi Dobřenskému z Dobřenic na Vorli.

V té době však byla již zdejší tvrz úplně zpustlá a zbořená. Dochovala se jen část zdí bývalé tvrze a 2 sklepy. Zadlužený Karel Kunata musel pustou tvrz se dvorem a vsí v roce 1672 postoupit Anně Kateřině Plotové, rozené z Binau a ta prodala Dobřenice v roce 1675 Jindřichu Rudolfovi Odkolkovi z Újezdce, hejtmanovi Hradeckého kraje. Roku 1693 koupil Dobřenice Bohuchval Jaroslav Dobřenský z Dobřenic a na Nesytě. Pravděpodobně jeho strýc Ferdinand Rudolf Dobřenský z Dobřenic nechal na místě tvrze postavit po roce 1693 barokní zámek. V roce 1734 se ujal Dobřenic Václav Petr Dobřenský z Dobřenic, který roku 1740 nechal zámek stavebně upravit. Roku 1861 v dražbě koupili dobřenické panství manželé Josef a Julie Krausovi z Pardubic a od nich v roce 1862 baron Karel Daniel Weinrich. Ten nechal část zámku, poničenou požárem v roce 1860, zbořit a na jeho místě postavil jednopatrovou pseudoklasicistní novostavbu. Roku 1875 byl rovněž upraven přilehlý anglický park, navržený významným architektem Eduardem Petzoldem. Zbytek původního zámku byl radikálně přestavěn v roce 1900 a roku 1916 byl vybudován jižní přístavek s půlkruhovým rizalitem.

V roce 1928 byl celý dobřenický velkostatek zakoupen předsedou správní rady Škodových závodů v Plzni JUDr. Karlem Loevensteinem. Dva roky poté byla na statek uvalena německá nucená správa. Roku 1945 byl celý majetek navrácen rodině Loevensteinových, ale krátce na to byl roku 1948 znárodněn a po více než 40 let zde působil státní statek. Roku 1993 bylo celé panství v rámci restituce vráceno dceři Karla Loevensteina – Karle Katschnerové. Roku 1995 byla zahájena postupná rekonstrukce ostatních budov, která pokračuje až do dnešní doby, kdy péči o majetek převzal syn Karly Katschnerové Rodrigo s manželkou Colette.

Zámek je dnes využíván pro komerční účely, převážně svatby, ale i koncerty a soukromé akce. V budoucnu se uvažuje o zřízení B&B hotelu. Probíhá renovace stájí a patřičná péče je věnována také anglickému parku, kde můžeme najít mnoho cenných velmi starých stromů, od nichž jsou krásné výhledy na zámek i přilehlé rybníky.