Zámek Otín

Drobná víska Otín na Klatovsku byla již od vrcholného středověku sídlem nevelkého statku. Nejprve se odtud psali vladykové Jeniš a Oldřich, v polovině 16. věku z významnějších Kaničtí z Čachrova, kteří někdy po polovině 16. století přenesli svou rezidenci ze staršího gotického sídla do nově vystavěné renesanční tvrze.

V roce 1675 se Otín přičlenil k sousednímu statku Předslav. Po Příchovských z Příchovic následovali Janovští z Janovic, z nichž František Adam nechal renesanční tvrz rozšířit o barokní jižní křídlo. V roce 1809 se statků Otín-Předslav ujal pražský advokát Dr. Jan Měchura, který provedl další významné úpravy zámku – nejmarkantnější z nich se stala výstavba glorietu.

Význam Otína do doslova celonárodního rozměru stoupl, když zde 16. září 1827 uzavřela sňatek Měchurova dcera Terezie s Františkem Palackým, pozdějším zemským historiografem a „otcem národa“. Palacký na Otíně často dlíval (v glorietu údajně psal části svých Dějin národu českého v Čechách i v Moravě). Po Janu Měchurovi pokračoval v držbě syn, hudební skladatel Leopold Eugen Měchura.

Soukromí vlastníci se střídali až do roku 1950, kdy se zámku ujal stát. V roce 2018 zanedbaný areál zakoupila česká společnost Simargard, s.r.o. (majitelkou Daria Krstev), která začala s rekonstrukcí.