Zámek Rychnov nad Kněžnou

Zámek Rychnov nad Kněžnou spolu s průčelím kostela Nejsvětější Trojice je jedním z největších barokních celků v Čechách. Od roku 1964 je zapsán mezi nemovité kulturní památky České republiky. V místech dnešního rychnovského kostela Nejsvětější Trojice stávala již před rokem 1258 tvrz královského komorníka Heřmana z Rychnova.

V druhé polovině 16. století přestal být hrad obýván. Roku 1577 koupil rychnovské panství Rudolf II. Burjan Trčka z Lípy, který si v místech dnešního Městského Podorlického pivovaru nechal vystavět renesanční zámek. V roce 1640 rychnovské panství koupil Albrecht IV. Kolowrat-Liebsteinský a jeho syn František Karel I. se rozhodl postavit si zde nové sídlo – velkolepý barokní zámek. Místo pro nový zámek bylo zvoleno na mírném svahu pod kostelem Nejsvětější Trojice. Stavba zámku byla zahájena roku 1676 a dokončena roku 1690. Na místě byl postaven čtyřkřídlý jednopatrový palác s arkádami obklopujícími přízemní čtvercové nádvoří.

V druhém desetiletí 18. století byl zámek přestavěn a upraven podle návrhu architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Dílem vrcholně barokní přestavby je i objekt jízdárny, která je vyzdobena freskami významného slezského malíře Jiřího Viléma Josefa Neunhertze. Kolowratové obhospodařovali zámek, velkostatek, zámecký park, přilehlá pole, louky, pastviny, lesy a rybníky v Rychnově nad Kněžnou až do 2. světové války, během níž byla na velkostatek uvalena německá nucená správa. Po válce převzal od státu majetek zpět Otmar Kolowrat, ale po únoru 1948 mu byl veškerý majetek zestátněn.

V roce 1992 byl dle restitučního zákona zámek v Rychnově nad Kněžnou včetně sbírek vrácen Kryštofu Jaroslavu Kolowratu Krakowskému, který zde hospodařil do roku 1999, a od tohoto data vlastní velkostatek jeho syn Jan Egon Kolowrat Krakowský Liebsteinský. Část zámeckých interiérů je v současnosti od května do října přístupná veřejnosti.