Zámeček Terezínov

Na východním okraji jihočeské vesnice Albeř u Nové Bystřice stojí empírový zámeček Terezínov čp. 81. Patrová stavba s mansardovou střechou a věžičkou má sedmiosé průčelí s mělkým rizalitem a tympanonem. Místnosti v přízemí, kromě vstupní haly, mají valenou klenbu, ostatní místnosti jsou plochostropé. Vstup je zdůrazněn žulovým ostěním se stlačeným obloukem. Zámek byl v 60. letech prohlášen za kulturní památku.

Historie zámku je spjata s panstvím Nová Bystřice. Postaven byl v letech 1810–1815 z iniciativy ovdovělé hraběnky Marie Terezie Trautmannsdorfové, na jejíž počest byl celý komplex nazván Terezínov (Theresienthal). Stavbu realizoval stavitel František Schneider. Výstavba zámečku souvisela se záměrem hraběnky, která roku 1811 založila v sousedství u rybníka Osika železnou huť a hamr. Po roce 1816 panství často měnilo majitele a zámeček sloužil jako úřední budova železáren. V roce 1909 byl Terezínov prodán židovské rodině Kernů z Vídně. Po Mnichovské dohodě a zabrání Novobystřicka Německou říší získal velkostatek maďarský jurista Béla Wodianer de Maglod. S nástupem komunistického režimu byl zámek znárodněn. Vystřídaly se zde Dřevařské závody, Státní statky a Kablo Kladno. Během socialistického hospodaření stavba rychle chátrala a v 80. letech se z ní stala ruina. Po roce 1989 se ujmul záchrany objektu nový majitel, který se zasadil o navrácení jeho krásy. Zahájil systematickou obnovu. Postupně došlo ke statickému zajištění, obnově střechy s věžičkou obnovení cihelných kleneb v přízemí a zámeček dostal nová klasicistní okna. V letech 2021–2023 byla obnovena fasáda. V přízemí byl zřízen byt, ostatní prostory se plánují využít pro společenské a kulturní akce, případně pro muzeum či galerii.